Vydavatelství ke kořenům

Vydavatelství jediného autora a nakladatelské edice J.K.S. Praha.

Vydáváme básně, memoáry, divadelní hry, libreta, pohádky, povídky, historické a současné eseje, kuchařky, sci-fi, fantasy, grotesky, detektivky, bizarerie, pamflety, satiry, parodie, burlesky, novely, romaneta et cetera.

Motto vydavatelství:

„REVOLUČNÍ A NONKOMFORMNÍ AUTORY NEJPRVE PŘEZÍRAJÍ A ZASTÍRAJÍ, PAK SE JIM VYSMÍVAJÍ, HANOBÍ A DISKRIMINUJÍ, A KDYŽ ANI TO NEMÁ ŽÁDNÝ VÝSLEDEK, POKOUŠEJÍ SE JE UMLČET BŘEMENEM POCT, POPULARITY A SLÁVY, JEŽ NA NĚ NAKONEC NALOŽÍ.“

Nakladatelská edice J.K.S. – J.K.Samuel

Autor sám je zastáncem recepční estetiky a teorie tzv. „otevřeného textu“, který je určen co nejširšímu spektru čtenářů, kteří se mohou vzájemně výrazně lišit věkem, sociálním postavením, inteligencí, temperamentem, intelektem, etnickou skupinou, charakterem, povoláním, povahou, vzděláním, schopností sebereflexe, sebehodnocením, svědomím, genetickým základem, úrovní vědomí a poznání, životními zkušenostmi, filozofií, náboženským vyznáním nebo politickým smýšlením.

U „otevřeného textu“ se různé žánry, časová období a styly navzájem prolínají a je nemožné jej jednoznačně interpretovat. „Otevřený text“ nabízí čtenáři volbu a svobodu v tom, jakým způsobem se rozhodne daný text vnímat a chápat, tzn. že odmítá koncepci jediné pravdy a cíle, ale spíše usiluje o alternativní přístup k chápání a poznání.

Autor využívá metodu metafikčního postupu a sebereflexního textu (dále metatextu a hypertextu), kde sám autor je postavou ve svém díle (nebo vypravěčem, čtenářem, komentátorem a pod.), vědomě reflektující sama sebe, tzn. že autor své dílo žije, a vlastní život naopak formuluje jako dílo nebo život autora vytváří a přetváří jeho dílo, a naopak, dílo ovlivňuje život jeho autora.

Používá dále metodu intertextuálního textu ve smyslu „axiologického neklidu“, tj. střetávání axiologie pretextu a posttextu, či dvojího významu na základě intertextových aluzí (citáty, narážky, syllepse, podvojné znaky, anagramy, paragramy a pod.), jež vedou k dvojímu chápání a čtení textu a odkrývají tak tento text jakožto tzv. palimpsest.

Dílo „otevřeného textu“ je interpretováno různými způsoby podle pohledu každého jednotlivého čtenáře, neboť kniha obsahuje i více rovin, stylů a žánrů, které se navzájem prolínají. Autor zařazuje do textů zcela záměrně i autobiografické a fantazijní prvky, které ovlivňují děj jeho knih, a fikce, které mohou zpětně ovlivnit skutečnost a jeho vnímání reality či naopak mohou přetvářet a měnit i reálný život samotného autora.

Autor spolupracuje s odborníky z oboru knižní grafiky, webového designu, typografie, psychologie, historie, astrologie, grafologie, psychiatrie, genealogie, archeologie, heraldiky, kunsthistorie, paleopatologie, geografie, paleografie, kodikologie, diplomatiky, sfragistiky, epigrafiky a dalšími představiteli příbuzných vědních oborů a pomocných věd historických.

Motto autora JKS:

„AUTORITA VLÁDCE SE MŮŽE ZRODIT I ZE SOUCITU ČI Z NADMĚRNÉ LÁSKY K BLIŽNÍMU NEBO K PRAVDĚ, JAKO SE KACÍŘ RODÍ ZE SVĚTCE A ČLOVĚK POSEDLÝ Z PROROKA. OBÁVEJME SE PROROKŮ A VLÁDCŮ A TĚCH, KDOŽ JSOU OCHOTNÍ ZEMŘÍT ZA PRAVDU, PROTOŽE NECHAJÍ I JINÉ LIDI ZEMŘÍT S SEBOU ČI ZA SEBE. MÝM NEJDŮLEŽITĚJŠÍM CÍLEM JE TO, PŘIVÉST LIDI K TOMU, ABY SE SMÁLI PRAVDĚ VĚTŠINY I SAMI SOBĚ, A PŘIVÉST SAMU PRAVDU K TOMU, ABY SE SAMA SOBĚ SMÁLA, NEBOŤ JEDINÁ PRAVDA JE UMĚT SE OSVOBODIT OD CHOROBNÉ VÁŠNĚ K PRAVDĚ, ABYCHOM SE NESTALI OTROKY SVÝCH KLAMNÝCH PŘEDSTAV O SVÉ JEDINÉ PRAVDĚ.“

Malý literární slovníček autora JKS

SARKASMUS
z řeč. doslova „řezání do masa“, vyjadřuje jisté pohrdání a řezavou kritiku společenských jevů, lidí a situací

BIZARNÍ, BIZARERIE
z franc. „bizzare“ neboli zvláštní, neobvyklý, podivný, výstřední, vyjadřuje neobvyklé či zvláštní věci, jevy či osoby, záměrně podivné či afektované, zejména na pohled, co do svého vzhledu či obsahu, zvláštního tvaru či myšlenky, ideje, nápadu

GROTESKA
z itals. „grotta“ neboli jeskyně, vyjadřuje a popisuje osoby, které jednají pokrytecky v rozporu s předpoklady, zvyklostmi, vznešenými ideály, zásadami, záměry a úmysly, jež naopak veřejně proklamují a propagují

KARIKATURA
z itals. „caricare“ neboli přehánět, zesměšňovat, dělat ostudu, vyjadřuje se zjevným přeháněním a úmyslným zdůrazňováním vybrané rysy zobrazovaného člověka či výraz zesměšnění či odporu vůči příslušné osobě, využívá velmi často pejorativa nebo vulgarismy vůči nějaké osobě, jež se chová nevhodně nebo chápe, vyslovuje a interpretuje nesprávně některé společenské jevy, myšlenky a pod., jež vyjadřují negativní a silně emotivní postoj k určité věci či člověku, vůči nimž jsou směrována (týkají se téměř výhradně tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice)

PAMFLET
vyjadřuje záměrné zdůrazňování nebo zveličování záporné stránky kritizovaného předmětu, jevu či autority

ČERNÝ HUMOR
využívá kontrastu mezi šokující tragickou povahou skutečnosti a zcela nevážného znevažujícího způsobu, jakým se o ní vyjadřuje, černý humor je zcela svébytnou a nejvyšší revoltou lidské mysli

SATIRA
z lat. „lanx satura“ neboli všehochuť, neboli všehochuť, míchanice, využívá komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů ve společnosti

CYNISMUS
z řeč. „kynikós“ neboli kousavý, z řeč. „kyón“ neboli pes, vyjadřuje zpochybňování a zesměšňování toho, co ostatní uznávají jako základní morální a lidské hodnoty, cynismus je však především uměním vidět věci, takové jaké jsou, a ne takové, jaké by být měly

ABSURDNÍ
z lat. „ab-surdus“ neboli nelibozvučný, nesmyslný, vyjadřuje označení pro určitou stránku společnosti, která nedává zcela jasný smysl nebo odporuje zdravému rozumu

IRONIE
z řec. „eiróneia“ neboli zastírání, předstírání, vyjadřuje určitý způsob výsměchu, kritiky a devalorizace

NIHILISMUS
z lat. „nihil“ neboli nic, potírá a odmítá platnost všech formálních hodnot a autorit ve společnosti, které jsou založeny na lži, falši, demagogii, pokrytectví a přetvářce

SKEPTICISMUS
z řec. „skeptomai“ neboli pochybovat, vyjadřuje soustavnou kritiku všech věcí, jevů a autorit ve společnosti

ANTIFRÁZE
je to určitý způsob vyjádření ironie, vyslovení opaku toho, co chceme vyjádřit

HYPERBOLA
z řec. „hyperbolé“ neboli vybočení, nadsázka, přehánění, zveličování, je to záměrné přehánění skutečnosti s cílem zdůraznit její subjektivní závažnost

PARODIE
z řec. „parodíá“ neboli předzpívání, je to napodobení nebo přehánění vad nebo jiných rysů a charakteristik věcí, jevů či lidí za účelem výsměchu

PARADOX
z řec. „paradoxos“ neboli nepodobný, náhlý, neočekávaný, je to tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek

OXYMORÓN
z řec. „oxys“ neboli ostrý, z řec. „moros“ neboli tupý, užívá se ve spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje, ve smyslu „contradictio in adjecto“ neboli rozpor sám v sobě

PARONYMUM
blízkost, podobnost, je to použití slov, která jsou fónicky podobná, avšak významově zcela odlišná

PLEONASMUS
z řec. „pleonasmos“ neboli nadbytek, je to nadbytečné nahromadění významově blízkých výrazů

EPITETON
z řec. „epithos“ neboli přidaný, výslovně pojmenovává vlastnost substantiva a zdůrazňuje určitou vlastnost osoby, předmětu či jevu

METAFORA
z řec. „metafora“, z lat. „translatio“ neboli přenesení, spočívá v přenášení významu slova na základě jeho vnější podobnosti

METONYMIE
z řec. „metónymia“, z lat. „denominatio“ neboli přejmenování, spočívá v přenosu označení na jiný objekt na základě vnitřní podobnosti, nikoliv však podobnosti označovaných denotátů

HUMOR
z lat. „humores“ neboli tekutina, z lat. „humor“ neboli vláha, je to vyjádření skutečnosti, která je vytvářena nebo popisována odlišně ve srovnání s obvyklým způsobem tak, že to vzbuzuje pobavení, smích či jiné emoce

PARSIFLÁŽ
z franc. „siffler“ neboli písknutí, používá principu posměšného napodobení a zpitvoření obsahu, tématu či motivu

BURLESKA
zobrazuje komické a fraškovité příběhy se záměrem něco zlehčit nebo někoho zesměšnit

NONSENS
z lat. „non“ neboli ne, z lat. „sensus“ neboli smysl, je to vyjádření děje, postrádajícího zcela či zčásti smysl nebo obsahující zdánlivě nesmyslné prvky

SURREALISMUS
z franc. „sur“ neboli předpona nad-, nad-realismus ve smyslu absolutní reality, usiluje o osvobození lidské mysli a zdůrazňuje podvědomí, zachycuje sny, představy, pocity, je to tzv. čirý psychický automatismus neboli rozumem nekontrolovatelný proud volných asociací a představ

DADAISMUS
z franc. „dada“ neboli dětské slovo pro houpacího koně, také ve významu francouzského hovorového výrazu „c´est mon dada“ neboli „to je má záliba“, vyjadřuje revoltu v kultuře a společnosti, vyznává absolutní svobodu tvorby a kritiku společenských jevů a lidí ve významovém smyslu slov jako jsou invecticus, difamace, affront, outrage, laesio majestatis, blasfemie a pod.

SARDONISMUS
z lat. „sardonicus“, z řec. „sardonikos“ neboli tzv. sardský úšklebek (který vzniká po požití rostliny Sardonia rostoucí na Sardinii), je to výraz kritizovaného či zesměšňovaného člověka při jeho pohoršení, tzv. „risus sardonicus“ neboli sardonický úsměv, vyjadřuje sardonický neboli velice  a ostře cynický, výsměšný, skeptický, uštěpačný, zatrpklý, nucený až křečovitý humor

PARAFRÁZE
z řec. „parafraisis“ neboli vysvětlivka, která upřesňuje popis nebo označuje sdělení, které jinými slovy vyjadřuje základní významy původního textu, je to výstižné a jasné vyjádření nějakého stavu nebo převyprávění cizího textu vlastními slovy či vědomé, ale neskrývané, napodobení cizího díla nebo stylu

ANAGRAM
je slovo, které vznikne z původního slova nebo jména tak, že se použijí písmena ve slově obsažená a změní se jejich pořadí

PARAGRAM
je slovní hříčka vzniklá záměnou nebo vypuštěním písmene ve jménu či slovu

ALEGORIE
z řec. „allégorein“ neboli říci jinak, je to text, jehož doslovné a zjevné znění či podoba má vypovídat o někom či něčem jiném. ne zjevném, je metaforické vyjádření abstraktního pojmu konkrétním slovním obrazem či postavou v textu

ALUZE
z lat. „aludere“ neboli hrát si, žertovat, je to významová narážka na uměleckou, kulturní nebo společenskou souvislost v textu

VULGARISMUS
z lat. „vulgaris“ neboli obecný, nízký, plní v textu funkci ironizační a vyjadřuje pohrdání nebo odsouzení ve významu silného citového vzrušení, vulgární není však sama skutečnost, ale slovo, kterým je označena

PALIMPSEST
z řec. „palin“ neboli opět, „psaein“ neboli vyškrábaný, je to text, skrze nejž „prosvítá“ text jiný, např. u parodie (skrze parodující text lze vidět text parodovaný

TRAVESTIE
z itals. „travestire“ neboli převlékat, je to žánr humoristické literatury, která zpracovává vážné nebo vznešené téma zlehčujícím až karikujícím stylem

INTERTEXTUÁLNÍ TEXT
z lat. „inter“ neboli mezi, „textere“ neboli tkát, stavět, je to přítomnost jednoho textu v textu jiném a jejich vzájemný významový vztah (též transtextuální text)

METAFIKCE
z řec. „metá“ neboli uprostřed, mezi, vzadu, za, po, „fictio“ neboli tvoření, utváření, je to text, který vědomě odkazuje na umělou povahu díla a nutí zamýšlet se nad vztahem mezi realitou a fikcí (též „fikce nad fikcí“ nebo „fikce o fikci“)

APOLOGIE
z řec. „apologia“ neboli obhajoba, je to druh obranné řeči či obranný spis

METATEXT
z řec. „metá“ neboli uprostřed, mezi, vzadu, za, po, z lat. „textus“ neboli tkanina, spojitost, je to označení druhu textu, který je odvozen od prototextu jiného (též „text o textu“)

RECEPČNÍ ESTETIKA
znamená, že estetický účinek díla spočívá mezi textem a horizontem očekávání a úrovní chápání čtenáře a zabývá se především „vnímatelem“ díla, nikoli dílem samým ve významovém smyslu komunikace autor-text-čtenář a naopak

POLEMIKA
z řec. „polemiké techné“ neboli válečnické umění, znamená a zabývá se uměním sporu, cílem polemiky je vyvrátit názory protivníka či ho odborně nebo lidsky zpochybnit, jejím prostředkem jsou především argumenty, domněnky, pomluvy, schválně nepravdivá a zkreslená tvrzení

ARGUMENT
z lat. „argumentum“ neboli objasňuji, vyvracím, obviňuji, je to důkaz, původ nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí či neplatí (ve významovém smyslu argumentum a priori, a. e contrario, a. ad oculos, a. a fortiori, a. ad hominem, a. ad personam, a. ad nauseam, a. e silentio)

SLANG
vyjadřuje  nespisovný jazykový útvar , který je charakteristický pro mluvčího, náležející k určité zájmové nebo profesní skupině (např. studentské, vojenské, lékařské, železničářské, sportovní, motoristické, sázkařské, trhovní, hudebnické, vězeňské, trampské a pod.)

ŽARGON
z franc. „jargon“ neboli cvrlikání, vyjadřuje konkrétní nespisovný nesrozumitelný jazykový projev, obsahující mnoho slangových a profesních výrazů neboli tzv. hantýrka

DIALEKTISMUS
vyjadřuje nespisovný jazykový útvar užívaný mluvčím z určité geografické oblasti, nářečí neboli dialekt

ARGOT
je to nespisovný jazykový útvar, užívaný společenskou spodinou (zloději, pasáky, děvkami, překupníky, kasaři, narkomany a pod.), vyjadřuje specifický jazykový projev v kriminálním prostředí mající za účel skrýt význam verbální či nonverbální výpovědi nezasvěceným, samostatnou podskupinou je tzv. vězeňský argot neboli tajný komunikativní prostředek, který je jazykovým ekvivalentem určitého omezeného společenství, jenž se vyvíjel v dichotomické opozici dozorce-vězeň, kdy vytváří odsouzený u známých, již existujících lexémů známky sekundární sémantiky, které by neměly být srozumitelné dozorci, anebo odsouzený tvoří lexém úplně nový, argot vznikal v teritoriálně omezeném prostoru a jeho nositelé si kladli za cíl izolovat své prostředí od vnějšího